Sbalili jsme se a vyrazili na mé milované Kokořínsko, kde jsme vyzkoušeli vozíček v terénu. Projel polňačkou i lesním terénem. A malý? Spokojeně vytuhnul :) Ještě, že má velké pružiny, které tak parádně houpou. Udělali jsme si výlet na místní "rozhlednu" do kraje, kterou mám prochozenou od mala. Jsem moc ráda, že tradiční trasa zůstává i po mnoha letech stále v kurzu a navštěvujeme ji rok co rok. Tentokrát se z ní dohlédlo dokonce až na Ještěd!
Poslední roky jsme si zde našli další oblibu a to domácí kozí sýr, který vyrábí nadšená maminka čtyř dětí. Je ze speciálně pěstěných koz a díky tomu není cítit a je taaak dobrý. Má jedinou nevýhodu - je až moc rychle snědený :)
Naši chalupářskou pohodu zpřetrhalo pár nemilých událostí, které nás donutily odjet domů. Mezi tu nejvážnější patří vypadlá (urezlá) vodovodní baterie a potopa díky tomu způsobená. Abych se přiznala, tak jsem zažila menší šok. Vodovodní baterie v jedné ruce, Toník ve druhé a gejzír vody prýštící ze zdi. Ještě, že mám toho Vítka, který duchapřítomně skočil zavřít přívod vody a pomáhal utírat napáchanou škodu.No, když se daří, tak se daří! Ale hlavní je, že vše půjde opravit a my se sem snad brzy vrátíme...
Žádné komentáře:
Okomentovat